Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

Yann Martel

Pí a jeho život

Originální název:Life of Pi
Překlad:Lucie a Martin Mikolajkovi
Nakladatelství:Argo; Praha 2004

Hlavní postavy:

  • Piscine Molitor Patél - pojmenován podle pařížského koupaliště, ve škole si pak prosadil pojmenování Pí (Pravidelné opakování je klíčem k výcviku nejen u zvířat, ale i lidí.). Vegetarián, v Torontu vystudoval teologii a biologii.
  • Francis Ádirúbasámi - obchodní partner Piscinova otce, Piscine mu říká Mámádží; díky jeho zálibě v bazénech dostal Pí své jméno
  • Richard Parker - bengálský tygr
  • Tomohiro Okamato - úředník oddělení pro námořní záležitosti japonského Ministerstva dopravy
  • Atsuro Čiba - Tamohirův mladší kolega

Obsah:

Smrt se totiž nedrží tak blízko života proto, že by to byla biologická nutnost, nýbrž ze závisti. Život je tak nádherný, že se do něj smrt zamilovala - žárlivou majetnickou láskou, která se snaží urvat co může.

Román začíná v kavárně v indickém městečku Puduččérí, kde autora osloví stařec Francis Adirúbasámi, který nasadí vysokou laťku slovy: Znám jeden příběh, po kterém uvěříte v Boha.

Vím, že zoologické zahrady dnes již nejsou v oblibě. Náboženství čelí stejnému problému. Obě sužují jisté iluze o svobodě.

V první části vypráví Pí Patel o svém životě v Poduččérí s jeho rodinou, která zde vlastní zoologickou zahradu. Vyrůstá mezi zvířaty a odmalička srovnává svět divokých zvířat se světem lidí. Také popisuje, jak se setkal s Bohem a to hned ve třech podobách náboženství. Stává se z něj zároveň hinduista, muslim a křesťan. Když je Piscinovi osm let, vezme ho i s bratrem Ravim otec ke kleci tygra, aby jim pro poučení názorně předvedl, co dokáže tygr, který tři dny nežral.

Každý živý tvor v sobě nosí jistý díl šílenství, které jej pohání podivnými, někdy až nepochopitelnými cestami. Toto šílenství někdy může zachránit život.

Život v Indii končí, když se rodiče rozhodnou vystěhovat ze země a na japonské lodi Tsimtsum vyplují roku 1977 spolu se zvířaty přes Tichý oceán do kanadského Winnipegu. Pak se však loď zničehonic potopí a šestnáctiletý Pí se ocitá v záchranném člunu spolu s bengálským tygrem Richardem Parkrem, hyenou skvrnitou, orangutánkou Bublinkou a zraněnou zebrou. Hyena nejprve zabije zebru a pak i Bublinku, ale když už se chystá na Piscina, zachraňuje ho Richard Parker.

Ve své bezvýchodné situaci se Piscine pokouší přežít s tygrem v jednom člunu pomocí svých znalostí o zvířatech. Snaží se, aby ho Richard vnímal jako superalfa-samce. Krmí a vycvičuje Richarda tak, aby zůstal v bezpečné vzdálenosti. Přesto oba pomalu slábnou a umírají. Těsně před jistou smrtí, kdy Piscine již oslepl a blouzní, potká jiného trosečníka – také slepého s francouzským přízvukem a na pokraji sil. Trosečník se mu svěří s tím, že zabil muža a ženu. Pak se pokusí zabít i Piscina, ale Richard na vetřelce zaútočí a zabije ho.

Tygr a chlapec poté s člunem narazí na plovoucí ostrov z chaluh, který je plný sikurat. Oba - Piscine i Richard - zde znovu naberou síly, ale když Pí zjistí, že z ostrova se v noci stává masožravý zabiják, raději odplouvá. A přesto, že by měl příležitost nechat tu Richarda, neudělá to. Nakonec připlouvají k břehům Mexika a Richard zmizí navždy v džungli.

Ve třetí části autor uvádí úryvky ze zaznamenaného rozhovoru mezi Piscinem a dvěma japonskými úředníky, kteří přijeli vyšetřit potopení lodi Tsimtsum. Ani jeden ale nevěří příběhu, který jim Piscine vyprávěl.

Vím, co byste chtěli. Chtěli byste příběh, který vás nepřekvapí. Který vám potvrdí, co už víte. Který vás nebude nutit, abyste dívali výš a dál nebo jinak. Chtěli byste všední příběh. Příběh bez života. Chtěli byste suchou, bezkrevnou skutečnost.

A tak jim Pí vypráví jinou verzi příběhu - bez zvířat. V této verzi přežijí potopení lodi Pí, francouzský kuchař, zraněný námořník a Piscinova matka. Francouzský kuchař nejprve zabije zraněného námořníka, později i matku. Pí pak zabije kuchaře.

Pan Čiba: "To byl ale příšerný příběh."
Pan Okamoto: "Všiml jste si, že nohu si zlomila zebra i ten tchajwanský námořník?"
"Ne nevšiml."
"A že ta hyena ukousla zebře nohu? A kuchař uřízl nohu tomu námořníkovi?"
"Okamoto-san, vy jste hlava."
"Ten slepý Francouz, jak ho potkal v tom druhém záchranném člunu – nepřiznal se náhodou, že zabil muže a ženu?"
"Ano, přiznal."
"Ten kuchař zabil námořníka a jeho matku."
"Neuvěřitelné."
"Ty příběhy do sebe zapadají."
"Takže ten tchajwanský námořník je zebra, jeho matka je orangutan, námořník je…hyena - to znamená, že on je tygr!"
"Ano. Tygr zabil hyenu – a slepého Francouze – stejně jako toho kuchaře."
(…)
Pí Patél: "Vyprávěl jsem vám dva příběhy, které popisují oněch 227 dní mezi potopením lodi a mým přistáním v Mexiku.(…) Ani jeden nevysvětluje, proč se Tsimtsum potopila. (…) Není mezi nimi pro vás žádný věcný rozdíl. (…) Nemůžete dokázat, který z těch příběhů je pravdivý a který je smyšlený. Musíte mi věřit. (…) V obou příbězích se potopí loď, celá má rodina zahyne a já prožiju hrozné utrpení. (…) A teď mi řekněte, vzhledem k tomu, že mezi těmi příběhy není pro vás žádný věcný rozdíl a že dokázat nemůžete ani jeden z nich, kterému z nich dáváte přednost? Který z nich je lepší příběh, ten se zvířaty, nebo ten bez zvířat?"
Pan Okamoto: "To je zajímavá otázka…"
Pan Čiba: "Ten se zvířaty."
Pan Okamoto: "Ano. Lepší je ten příběh se zvířaty."
Pí Patel: "Děkuji vám. A tak je to i u Boha."

Yann Martel (1963)

  • kanadská spisovatel
  • první román: Vlastní já (Self)