Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

Paulo Coelho

Ďábel a slečna Chantal

Originální název:?
Překlad:?
Nakladatelství:Argo

Hlavní postavy:

  • Cizinec (Carlos) - kdysi dobrý, poctivý člověk, měl ženu a dvě dcery a pracoval ve zbrojovce. Pak však byla jeho rodina unesena teroristy a při policejním zásahu zabita. Díky chybě jednoho z andělů, který nedokázal zachránit alespoň jeho tříletou dcerku se cizinec dostává pod vliv zla – ďábla. Andělé však boj nevzdávají.
  • Chantal Prymová - sirotek, nejmladší obyvatelka vesnice, pracuje v hotelu jako servírka a touží odjet z Viscosu, tak jako to udělali její spolužáci
  • Berta - nejstarší obyvatelka vesnice, vdova po lovci, který jí i po své smrti stále navštěvuje a žádá jí, aby sedávala na zápraží a hlídala vesnici před přicházejícím zlem

Obsah:

Kniha Ďábel a slečna Chantal je závěrečným svazkem autorovy trilogie "A dne sedmého…" s postavami žen v hlavních rolích a navazuje tak na knihy U řeky Piedra jsem usedla a plakala a Veronika se rozhodla zemřít. Podobně jako u všech předchozích Coelhových knih i zde se setkáváme s příběhem alegorickým a obecným.

Do zapadlé horské vesničky Viscosu, stranou všeho dění, přijíždí tajuplný cizinec, který se zde ubytuje pod smyšleným jménem. Svým vypravěčským uměním a rozporuplnými historkami dokáže postupně upoutat celou vesnici. Cíl jeho návštěvy je však veskrze ďábelský. V okolních lesích ukryje značně velký zlatý poklad a prostřednictvím mladé servírky Chantal Prymové jej nabízí vesnici pod podmínkou, že její obyvatelé poruší přikázání Nezabiješ a do sedmi dnů se v tomto poklidném místě objeví mrtvola. Svojí nabídku odůvodňuje hledáním odpovědi na otázku, zda je lidská přirozenost dobrá nebo zlá.

Když se do týdne ve vesnici objeví nějaká mrtvola, usoudí, že člověk je zlý, a pak je všechno lidské snažení na zemi na nic, jelikož Ráj je člověku vzdálen tak, že na něho nemůže dosáhnout. Poté také peníze připadnou vsi. Pokud se ale žádná vražda během týdne ve vesnici nestane, ale pokud Chantal ukradne jednu ze zlatých cihel, tak cizinec usoudí, že člověk je dobrý i zlý. A když se v průběhu týdne nestane nic, žádné přikázání nebude porušeno, cizinec usoudí, že člověk je dobrý, což by pro něj bylo nejhorší.

Pokud máme možnost podlehnout pokušení, tak mu nakonec podlehneme. Všechny lidské bytosti na zemi jsou podle okolností schopné páchat zlo…

Chantal stráví tři neklidné noci, za kterých svádí boj především sama se sebou. Nakonec však s touto nabídkou vesnici seznámí s důvěrou, že přece jenom žije ve společnosti poctivých a slušných lidí. Sleduje první rozpaky, se kterými vesničané zprávu přijímají, rostoucí nevraživost vůči ní a nakonec i zrání plánu, ve kterém se rozhodnou pro dobro vesnice a prospěch všech obětovat starou a všemi postradatelnou vdovu Bertu. Popravčí četa, tvořená všemi muži vesnice (jen někteří mají ostré náboje, ostatní jsou slepé – tímto způsobem chtěl farář částečně smýt vinu, neboť každý si může myslet, že právě jeho náboje jsou slepé), omámenou Bertu odnáší na jedno z mála významnějších míst v okolí, na starodávné keltské obětiště. Ale cesta k dobru nemůže vést skrze zlo.

Chantal po celou dobu sledovala počínání obyvatel vesnice a doufala, že se proti tomuto činu někdo postaví. Nakonec to musí udělat sama a svým projevem dosáhne odvrácení vraždy. Vesničané odchází domů a zůstává jen Chantal, Berta a cizinec.

Cizinec chce na základě dohody s Chantal, že vesnice bude zlatem obdarována i za svou čestnost a dobrotu, odevzdat zlato, ale Chantal říká, že zlato patří jen jí a může si tak splnit svůj sen – odejít z Viscosu.

… v uskutečnění snů brání lidem dvě věci: když si představují, že jsou nemožné, anebo naopak když při náhlém otočení kola osudu naprosto nečekaně zjistí, že se změnily v cosi možného.

Paulo Coelho