Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

Nick Hornby

Jak být dobrý

Originální název:How to be Good
Překlad:Hanka Jelínková
Nakladatelství:BB Art; Praha 2002

Hlavní postavy:

  • Katie - lékařka
  • David - novinář, manžel Katie
  • Dobroděj - léčitel
  • Tom a Molly - Davidovi a Katiini děti. Zatímco Tom je z otcovy proměny nešťastný, mladší Molly naopak všechny Davidovi výstřední nápady, jak konat dobro, podporuje.

Obsah:

Jsem dobrý člověk. Ve většině ohledů. Ale nějak se mi zdá, že být ve většině ohledů dobrý člověk vám není nic platné, pokud jste v jednom ohledu člověk špatný... Mimo pracovní dobu jsem spala s někým jiným než se svým manželem…, a to, že jsem doktorka, to teď nevyváží.

Na začátku příběhu se lékařka Katie - po dvaceti letech manželství, a poté co prožije první epizodní nevěru - rozhodne, že už nechce dále žít se svým manželem.

"Chceš rozvod?" "Chci ho za předpokladu, že jsem to nebyl já, kdo to řek první"

Její manžel David je novinář na volné noze, a za ta léta se proměnil v nevrlého, sarkastického, ironického a permanentně z neznámých důvodů ublíženého bručouna, jehož jedinou obživou je pravidelný sloupek v místních novinách, kde se štiplavě a jedovatě vyjadřuje k problémům všedního dne, například proč staří lidé nezůstanou sedět doma, když místo toho akorát zdržují ostatní při nastupování do autobusu.

Obrázek, který si o mně udělal David, je už hotov, a jsem si jista, že se ani jednomu z nás moc nezamlouvá. Já tu stránku chci vytrhnout a začít nanovo, na nepopsaném listu.(…) Vlastně ani nesejde na tom, kdo tím čistým listem bude, (…). Jde mi jen o ten pocit - o pocit, že jsem ještě nic nepokazila, a ten s ním zažívám.

David to ovšem Katie nechce nijak ulehčit, zůstává doma s dětmi, a dá Katie jasně najevo, že pokud chce rozvod, je to ona, která by měla odejít z domu a ne on. Pak ale nastane zvrat - David se promění v pozorného a milujícího manžela, přestane bát kousavý a nabručený a začne se ke všemu stavět pozitivně.

Katie nakonec odhalí původce změny jejího manžela - je to léčitel, který si říká DobroDěj. David díky jedné návštěvě u DobroDěje "prozře" a začne konat dobro. Rozdává peníze bezdomovcům, rozdává počítače útulkům…a když nemá DobroDěj kde bydlet, ubytuje ho v domě. Katie je z Davidova chování rozpačitá - ví, že jeho úmysly by neměla kritizovat, jenže jí připadají šílené. Ale příval dobrotivosti, plánů jak zachránit svět, se valí dál. David s DobroDějem přinutí sousedy, aby se ujali dětí bez domova (načež děti povětšinu upláchnou, obohaceni o majetek sousedů), nutí své děti kamarádit se s jejich nejmíň oblíbeným spolužákem, aby odbourali pocit viny atd. Katie se na čas musí z domu odstěhovat.

Nakonec ale i David pochopí, že jeho přístup nebude ten pravý. Pochopí, že jejich idealistické konání jde proti jejich vlastní přirozenosti, že člověk, má-li být lidský, musí zřejmě některé jedince nesnášet, musí částečně lpět na tom, co sám pro sebe získal a vybudoval, být prostě trochu sobecký.

Zdá se, že manželská krize je zažehnána. Zdá se.

Moje rodina, pomyslím si, o tu jde. A pak: tohle můžu. Takovým životem můžu žít. Můžu. Můžu. je to jiskra, kterou chci v sobě uchovat, zaškvrklání ve vybité baterii. V nesprávné chvíli ale zavadím pohledem o noční oblohu za Davidem a vidím, že tam venku není vůbec nic.

Nick Hornby