Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

Joseph Bédier

Román o Tristanovi a Isoldě

Originální název:?
Překlad:?
Nakladatelství:?

Hlavní postavy:

  • Tristan
  • Isolda Zlatovlasá
  • král Marc

Obsah:

Král Marc, kterého jeho rádci nutí, aby se oženil a dal zemi dědice, stále váhá, koho by si měl vzít. Pak ale jednoho dne přinesou dvě vlaštovky zlatý vlas… Král se proto rozhodne: pokud mu přivedou dívku, které vlas patří, ožení se s ní. Nečeká však, že jeho milovaný synovec Tristan se skutečně pro dívku vydá.

Tristan totiž zná jedinou ženu, která by mohla mít takové vlasy - Isoldu Zlatovlasou, dceru jejich úhlavního nepřítele. Tristan kdysi zabil Isoldina strýce Morholta a Isolda se naučila jeho jméno nenávidět. Tristan se přesto vypraví v přestrojení do Irska a zabije zde strašlivého draka. V močálu ale upadne do bezvědomí. Nalezne ho Isolda a protože ho nepoznává, ošetří jeho rány. Zamiluje se do něj a očekává, že se stane jeho ženou, neboť za smrt obludy byla jako odměna vypsána její ruka. Jaké je však její zklamání, když se dozví, že Tristan přišel, aby ji odvedl do neznámé země a dal ji jakémusi starému králi.

Isoldina matka vidí její trápení a připraví čarovný nápoj. Je tak mocný, že nic na světě nemohlo rozdělit muže a ženu, když se ho napili. Poručí komorné, aby ze vzácné lahvičky dala o svatební noci napít novomanželům. Avšak osudný omyl způsobí, že při cestě zpět se Tristan a Isolda chtějí osvěžit a omylem spolu vypijí nápoj lásky. Od té doby jejich lásku nemohlo nic rozdělit.

Z toho prokletého poháru jste vypili lásku a smrt.

Tristan však musí splnit svůj slib strýci a Isolda se provdá za krále Marca. Milenci se scházejí potají, ale zrádní šlechtici je pozorují a pomlouvají u krále. Jsou nuceni uprchnout do hlubokého lesa. Po třech letech král Marc jejich úkryt přeci jen nalezne. Když vidí dvě bytosti, které on sám miluje nadevše, zželí se mu jich a odpustí jim - pokud Tristan odjede do jiné země.

Tristan a Isolda se stále velmi milují, avšak dlouhá doba odloučení vnese do jejich srdce pochybnost o lásce toho druhého. Tristan se snaží zapomenout a ožení se s Isoldou zvanou Bělorukou. Ta nemá tušení, že její manžel už miluje jinou. Isolda Zlatovlasá se o tom dozví a na Tristana zanevře.

Tristan je zraněn v boji a pomalu umírá na otravu. Nechá si zavolat svou milovanou Isoldu Zlatovlasou, neboť ta jediná ho může vyléčit. Isolda se přesvědčí, že Tristan ji stále miluje a vyplouvá mu na pomoc. Tristanův švagr má za úkol vyvěsit bílou vlajku, pokud bude Isolda na palubě a černou pokud ne. Tristanova manželka však tajnou rozmluvu vyslechne a v záchvatu zuřivé žárlivosti se jí v hlavě zrodí strašlivý plán.

Ženský hněv je věc strašlivá a každý mějž se před ním na pozoru! Kde žena nejvíc miluje, tam se i nejkrutěji pomstí. Rychle přichází u žen láska a rychle nenávist. Dovedou mírnit svou lásku, ne však svou zášť.

Při připlouvání lodi s Isoldou Zlatovlasou na palubě, řekne už příliš zesláblému Tristanovi, že v dohledu je loď s černými plachtami. Tristan si myslí, že ho jeho milá opustila, a žalem umírá. Když zlatovlasá Isolda spatří mrtvého Tristana, padne k zemi a vydechne naposled. Král Marc je nechá pochovat u sebe. Přes noc vyroste na jejich hrobě zelený keř s vonnými květy a proplete jejich těla dohromady.

Stará skotská pověst inspirovala koncem 12.století řadu spisovatelů. Knihu složil Bédier ze zachovaných úlomků jejich děl.

Joseph Bédier (1864 - 1938)

  • francouzský literární historik

webzdarma.cz