Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

Jack London

Bílý tesák

Originální název:White Fang
Překlad:Vladimír Svoboda
Nakladatelství:Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1967

Hlavní postavy:

  • Bílý tesák
  • Kiča
  • Šedý bobr - indián
  • Hezoun Smith
  • Weedon Scott
  • Matt - psovod

Obsah:

Ledová pustina nemá pohyb v lásce. Život ji provokuje právě tím, že znamená pohyb, a ona se ustavičně snaží zničit vše, co se hýbe.

První část

Vyhladovělá vlčí smečka pronásleduje Billa, Henryho a jejich šestičlenné psí spřežení. Mazané vlčici se postupně každou noc podaří odlákat jednoho psa po druhém a smečka si nakonec smlsne i na Billovi. Zesláblému Henrymu se podaří uniknout jisté smrti jen díky nečekanému příjezdu skupiny mužů.

Druhá část

Vyrušená smečka nakonec narazí na losí stádo a hlad je zažehnán. Konečně je i čas na námluvy a smečka se postupně rozpadá. Nakonec zůstávají jen čtyři: vlčice, mladý vůdce smečky, starý jednooký vlk a tříroček. Tři vlci svedou o samici souboj, který díky svým zkušenostem přežije Jednooký. Jednookému a vlčici se narodí mláďata - mezi nimi i šedý vlček.

Lišil se od svých bratří a sester. Jejich srst již dávala tušit narezavělou barvu, kterou zdědili po matce; on jediný se podobal otci. Bylo to jediné šedé štěně z celého vrhu. Byl věrným odrazem vlčího plemene - vlastně byl věrným odrazem svého otce, až na to, že měl dvě oči proti otcovu jednomu.

Pak však opět nastane období hladu. Jednooký se sice snaží lovit potravu, jak může, ale nakonec v boji podlehne rysici. Na lov se pak vydává sama vlčice. Mláďata v doupěti pomalu umírají hladem a z celého vrhu nakonec přežije jen šedý vlček.

Jak vlček roste, začíná postupně zkoumat okolní svět a jednoho dne - v nepřítomnosti lovící matky - se odváží i ven z doupěte. Uloví svého prvního bělokura, se štěstím se vyhne slídícímu jestřábovi a s ještě větším štěstím unikne dravé lasici. Vlček objevuje lov a zabíjení masa.

Cílem života je maso. Maso je sám život. Život je živ ze života. Jedni zabíjejí a druzí jsou zabíjeni. Zákon zní: žer, nebo budeš sežrán.

Třetí část

Jednoho dne vlček narazí na lidi - indiány. Vlčice ho spěchá ochránit, ale jeden z indiánů v ní pozná Kiču, poloviční fenu psa, která kdysi utekla jeho bratru a žila mezi vlky. Kiča si rozpomene na svou podřízenost těmto bohům a tak vlčkovi nezbývá než následovat svou uvázanou matku do indiánského tábora. Jeho nový pán Šedý bobr, ho pojmenuje Bílý tesák.

Bílý tesák se seznamuje s životem v táboře, s podivuhodnými bohy a jejich tažnými psy. Ti jej nenávidí pro jeho vlčí původ a v čele nepřátel stojí stejně starý Lip-Lip. Šedý bobr musí splatit svůj dluh a tak je brzy vlček oddělen od své matky, která putuje ke svému novému majiteli.

Neustálé šarvátky s ostatními psy zapříčiní, že se Bílý tesák stává zlostnějším, divočejším, ale i hbitějším a lstivějším. V táboře zůstává jen proto, že doufá, že se jeho matka jednoho dne vrátí. Když se však indiánský tábor stěhuje na jiné místo, Bílý tesák se pokusí vrátit zpět do divočiny. Ale jeho závislost a poddanost lidem je v něm už příliš zakořeněná. Vrací se k Šedému bobrovi.

Čtvrtá část

V létě 1898 vyrazí Šedý bobr do Fort Yukonu, aby tu prodal kožešiny přicházejícím zlatokopům. Zde Bílý tesák uvidí poprvé bělochy, kteří mu připadají ještě podivuhodnější než indiánští bohové, které dosud znal. Bělošští psi však nestojí za nic a Tesákovou oblíbenou zábavou se stane vyvolávat s nimi rvačky, které obvykle končí smrtí vyprovokovaného psa.

Právě díky této jeho zábavě si jej vyhlédne krutý, zbabělý a nehezký Hezoun Smith. Snaží se Bílého tesáka od Bobra koupit, ale ten se úspěšně brání. Nedokáže se však ubránit whisce, kterou ho Smith začne ládovat a tak nakonec zkrachovalý Šedý bobr Tesáka Smithovi prodá.

Smith krutým zacházením dokáže Bílého tesáka přivést k ještě větší zuřivosti a tak se z něj stane profesionální zabiják, který se úspěšně účastní psích zápasů.

Nesnesl, aby se mu někdo vysmíval. Lidský výsměch to byla hrozná věc. Lidé se mohli smát mezi sebou čemu chtěli, a nevšímal si jich, jenom jemu se smát nesměli.

Při jednom takovém zápasu s vytrvalým buldokem Čerokim, kdy Tesákovi už hrozí první a zároveň poslední porážka, zasáhne v poslední chvíli důlní inženýr Weedon Scott a jeho psovod Matt. Polomrtvého psa od Smitha pod pohrůžkou odkoupí.

Ač se to zdá téměř nemožné, podaří se postupně Scottovi v divokém a nezkrotitelném vlkovi vyvolat důvěru a nakonec i lásku.

Čas ubíhal a záliba se měnila v lásku stále rychleji. Už i Bílý tesák sám si ji počal uvědomovat, třebaže nevěděl, co to láska je. Jevila se mu jako nějaká prázdnota v jeho bytosti - hladová, bolestivá a dychtivá prázdnota, jež volala po vyplnění. Byl to neklid a bolest, v níž přinášela úlevu pouhá přítomnost nového boha. Láska mu v takových chvílích byla radostí, divokým a pronikavě vzrušujícím uspokojením. Jakmile se však bůh vzdálil, neklid a bolest se vrátily; prázdnota v něm se opět otevřela a tížila ho svou pustotou a hlad ustavičně hlodal a hlodal.

Pátá část

Závislost Bílého tesáka donutí Weedona Scotta vzít ho do svého domu v Kalifornii. Ve své oddanosti pánovi Bílý tesák nepolevuje ani zde. Zachrání pánova otce - soudce Scotta - před uprchlým trestancem Jimem Hallem a dočká se i vlastních potomků.

Jack London (1876-1916)

  • americký spisovatel
  • romány: Volání divočiny, Mořský vlk, Martin Eden

webzdarma.cz