Čtenářský deník

Carl Hiaasen

Jak nám zobák narost

Originální název:	?
Překlad:	?
Nakladatelství:	?

Hlavní postavy:

Joe Winder - statečný novinář se smyslem pro spravedlnost
Molly McNamarová - stará paní, neúnavná ekologická aktivistka, členka spolku Matky divočiny
Francis X.Kingsbury - majitel parku Báječné království zábavy
Charlie Chelsea - tiskový mluvčí parku, Joeův šéf
Carrie Lanierová - zaměstnankyně parku, kde pracuje v převleku Mývala Robíka
Nina - Joeova bývalá přítelkyně pracující na erotické telefonní lince
Danny Pogue - trochu přihlouplý zloděj, ve kterém se ale objeví ekologické cítění
Bud Schwartz - Dannyho zlodějský parťák
Pedro Luz - bývalý zkorumpovaný policista, nyní šéf ochranky zfetovaný steroidy
Scink - vlastně Jim Morrison, bývalý neúplatný guvernér Floridy, který ale náhle odešel doústraní a schovává se v divočině s elektronickým panteřím obojkem na krku
Jim Till - černý policista a bývalý osobní bodyguard Scinka

Obsah:

Joe Winder pracuje v Báječném království zábavy na Floridě jako člen tiskového oddělení zrovna v době, kdy je odsud ukraden poslední žijící párek mangových hrabošů modrojazyčných. Hraboše ukradnou dva zlodějíčci Bud a Danny najatí zaujatou ochránkyní přírody Molly McNamarové. Když se pak v nádrži kosatky Orky záhadně utopí (vlastně je kosatkou sežrán) doktor Koocher zabývající se vzácnými hraboši, začne se o to Joe zajímat. Následně je ale vyhozen a o to ho přesvědčí, že píchl do vosího hnízda. Spojí se se Scinkem a Molly a společně se snaží zlikvidovat Francise X.Kingsburyho, obhroublého majitele zábavního parku, jež zamýšlí vybudovat v chráněné oblasti golfové hřiště.

Přicházejí na podvod s nepravými hraboši, objevuje se tu sexuálně úchylný delfín a z Francise X. Kingsburyho se vyklube práskač, na kterého má zálusk newyorská mafie.

Kniha dostala ocenění za nevtipnější detektivní román roku. Bere si na mušku bezohledné rozpínání turistického průmyslu, jeho děj je plný neočekávaných zvratů a nápadů.

Na konci promenády se objevil alegorický vůz s Carrie, stála mezi umělými palmami a syntetickými cypříši, reflektor ozářil její černé flitrové šaty. Byla naprosto skvělá, i když obecenstvo reagovalo zmateným a váhavým potleskem-očekávalo spoře oděnou indiánskou princeznu sedící na vrčící divoké kočce. (…) Založila si ruce u pasu a začala zpívat (…) "Co je to? Co to zpívá" Scink s ním prudce zatřásl. "Pane Bože, člověče, to je Puccini. Tosca!" (…) Winder poznamenal, že obecenstvo je neklidné a netrpělivé. "Neklidné?" Scink byl rozhořčen. "Měli by být vyděšení. Smutní. Měly by brečet." "Jsou to jenom turisti," řekl Joe Winder. "Čekali celé odpoledne na lva."

Carl Hiaasen

rodák z Floridy, novinář a přispěvatel Miami Herald, specialista na místní skandály
román: Striptýz