Čtenářský deník

Zpět na: Čtenářský deník

C.S.Lewis

Letopisy Narnie V. - Kůň a jeho chlapec

Originální název:The Horse and His Boy
Překlad:Renata Ferstová
Nakladatelství:Orbis Pictus; Praha 1992

Hlavní postavy:

  • Šasta/Kór
  • Aravis - tarkánova dcera
  • kůň Brí
  • klisna Winka
  • princ Korin - arkénský princ, syn krále Luny
  • princ Rabadáš - tisrokův syn
  • Aslan
  • Edmund, Zuzana, Lucie

Obsah:

Příběh se odehrává v době, kdy v Narnii vládne Nejvyšší král Petr a jeho tři sourozenci.

Chlapec Šasta žije s rybářem Aršíšem v Kalornii - sousední zemi Narnie. Jednoho dne k nim zavítá na svém válečném koni jistý tarkán. Rybář ho pohostí a tarkán dá najevo, že by Šastu rád koupil. Šasta je potají vyslechne a zjistí, že není rybářův syn, jak si doposud myslel, ale že se ho rybář ujal, když jako malý připlul v loďce po řece. Šasta nechce být prodán a když na něj tarkánův kůň Brí zničehonic promluví a poví mu, že je narnijský mluvící kůň, který byl jako hříbátko unesen, rozhodnou se uprchnout spolu do Narnie.

Po cestě přes Kalornii na sever se díky pronásledování lvem setkají s dívkou Aravis a její klisničkou Winkou. Aravis se měla stát manželkou významného, ale starého a podlézavého tarkána Ahošty - chtěla se raději zabít, ale Winka, která byla podobně jako Brí unesena z Narnie a nyní žila v Kalornii "inkognito" jako normální kůň, ji přesvědčí, aby utekly do Narnie. Všichni čtyři se rozhodnou putovat spolu.

Jejich cesta vede přes Tašebán - sídlo kalornijského vládce, tisroka. V Tašebánu však zrovna pobývá narnijská výprava - král Edmund a královna Zuzana, které se dvoří pyšný a krutý princ Rabadáš. Narniané oddělí v ulicích Tašebánu Šastu od ostatních, protože si ho spletou s arkenijským princem Korinem, který také patří k jejich výpravě. Narniané zrovna plánují tajný útěk z Kalornie, neboť se obávají o své životy, když Zuzana odmítá Rabadášovy návrhy.

Šasta se v paláci krátce setká s Korinem, který jakoby mu z oka vypadl, ale pak rychle pospíchá za Tašebánu k hradbám, na okraj pouště, kde se má podle domluvy setkat s ostatními.

Mezitím se Aravis spolu s koňmi setká se svou bývalou přítelkyní Lasaralén. V tisrokově paláci vyslechnou tajný rozhovor tisroka, jeho syna Rabadáše a nového vezíra Ahošty. Rabadáš má zlost, neboť právě zjistil, že mu jeho vyvolená Zuzana uprchla zpět do Narnie. Tisrok, který má zálusk na obě malé severní země - Narnii i Arkénii -, mu povolí vypravit se s vojskem do Arkénie a odtud do Narnie.

Když se Aravis, Šasta a oba koně znovu setkají, vydávají se rychle přes poušť, aby varovali arkénijského krále před nebezpečím.

Zarazilo ho náhlé leknutí. Šasta zjistil, že vedle něj něco nebo někdo kráčí. Byla úplná tma a neviděl vůbec nic. A to Něco (či Někdo) šlo tak tiše, že skoro neslyšel jeho kroky. Slyšel však dech. Jeho neviditelný společník měl velmi dlouhé a mohutné vdechy a výdechy a Šasta nabyl dojmu, že je to něco velikého. A toho dechu si všiml tak poznenáhlu, že vlastně vůbec nevěděl, jak dlouho už tu je.(…)
"Kdo jste?" zeptal se skoro šeptem.
"Někdo, kdo už dlouho čeká až promluvíš," odpovědělo to. Mělo to velmi silný a hluboký hlas, třebaže to nemluvilo příliš nahlas. (…) "Pověz mi co tě trápí."
Šastu dech neznámého trochu uklidnil. Vyprávěl tedy o tom, jak nikdy nepoznal svého pravého otce ani matku a jak ho vychoval surový rybář. A vyprávěl o svém útěku a jak jej honili lvi a jak si museli zachránit život plaváním; a o všech nebezpečích v Tašebánu a o té noci mezi hrobkami a jak na něj vyla divoká zvířata. A vyprávěl o žáru a žízni cesty přes poušť a jak už byly skoro u cíle, když je začal honit další lev a poranil Aravis. A také řekl, jak už je to dávno, co naposledy jedl.
"Ty nejsi nešťastný," pravil pak ten hlas.
"Vy nemyslíte, že je to smůla, když člověk potká tolik lvů?" řekl Šasta.
"To byl jeden lev," řekl hlas.
"Co tím prosím vás, myslíte? Vždyť jsem vám teď řekl, že tu první noc byli nejmíň dva a…"
"Byl to jen jeden - jenom měl rychlé nohy."
"Jak to víte?"
"Já jsem byl ten lev." A jak Šasta zalapal po dechu a neřekl nic, hlas pokračoval. "Já jsem byl ten lev, který tě přiměl, aby ses spojil s Aravis. Já jsem byl ta kočka, která tě těšila mezi příbytky mrtvých. Já jsem byl ten lev, který od tebe odehnal šakaly, když jsi spal. Já jsem byl ten lev, který vyděsil vaše koně a dal jim tak novou sílu na poslední kus cesty, aby ses ke králi Lunovi dostal včas. A já jsem byl ten lev, na něhož si nepamatuješ, který tě tehdy, když jsi ještě jako malé dítě ležel polomrtvý ve člunu, strkal ke břehu, kde na tebe čekal jeden člověk, který tu noc nemohl spát."
"Takže jste to byl vy, kdo poranil Aravis?"
"Byl jsem to já."
"Ale proč?"
"Dítě," řekl ten hlas, vyprávím ti tvůj příběh, ne její. Nikomu nevyprávím jiný příběh než ten jeho."

Díky tomu, že Šasta krále Lunu včas varuje a vzburcuje i Narniany, prohraje princ Rabadáš bitvu a proměněn Aslanem v osla se vrací do Tašebánu s nepořízenou.

Šasta se nakonec dozví, že je synem krále Luny a bratr Korina. Když byl malý, kentaur předpověděl, že princ Kór jednoho dne zachrání Arkénii z velkého nebezpečí. Tisrokův špeh - bývalý králův kancléř - však Kóra unese, a ten v loďce připlouvá k rybáři Aršíšovi.

"Hurá! Hurá!" radoval se Korin. "Nemusím se stát králem! Nemusím se stát králem! Budu pořád princ! Princové si užijou ze všech nejvíc!"
"A to je větší pravda, než tvůj bratr tuší, Kóre," pravil král Luna. Neboť být králem znamená toto: být první v každém zoufalém útoku a poslední v každém zoufalém ústupu; a přijde-li hlad (…), oblekát ty nejlepší šaty a smát se nejhlasitěji nad tím nejchudším jídlem v zemi."

C.S.Lewis


webzdarma.cz